◊ [zoufalá / nová ap.] doba / situace (si) žádá [zoufalé / nové ap.] činy
určitá (velmi nepříznivá, nová ap.) situace vyžaduje adekvátní (krajní, nový ap.) přístup, řešení:
Zoufalá doba si žádá zoufalé činy. Pokud chtějí přežít, musí zapomenout na své nepřátelství a spolupracovat.
Svět je na křižovatce a nová doba od nás žádá nové činy.
Zůstala jsem uvězněná na balkoně. Zoufalá situace si žádala zoufalé činy. Mlátila jsem pěstí do oken, div sklo nevypadlo.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
určitá (velmi nepříznivá, nová ap.) situace vyžaduje adekvátní (krajní, nový ap.) přístup, řešení:
Zoufalá doba si žádá zoufalé činy. Pokud chtějí přežít, musí zapomenout na své nepřátelství a spolupracovat.
Svět je na křižovatce a nová doba od nás žádá nové činy.
Zůstala jsem uvězněná na balkoně. Zoufalá situace si žádala zoufalé činy. Mlátila jsem pěstí do oken, div sklo nevypadlo.
→ čin
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)